Jazyky a písmo v Bulharsku

• Bulhaři mluví bulharštinou a píší cyrilicí, což je úplně to samé co ruská azbuka.
• Domluvíte se velmi dobře rusky, hůře německy a velmi špatně anglicky.
• Na jižní části pobřeží od Burgasu dolů se vám budou snažit rozumět i česky.
• Můžete se pokoušet o různé formy všeslovanštiny, praslovanštiny, bulharskoslovenštiny a staroslověnštiny. Funguje to.
• Neobvykle složité je v Bulharsku komunikovat neverbálně.

Bulharština

Slovanský jazyk ze skupiny jihoslovanských. Pro mě překvapivé bylo, že má  na první poslech přízvuk jako ruština, i když je bulharština ruštině značně vzdálená (asi jako čeština od ruštiny). Velmi příbuzným jazykem bulharštiny je makedonština, vzdálenější srbština a chorvatština. Bulharština nám není běžně srozumitelná, ale když Bulhaři mluví pomalu, obvykle lze uhodnout téma hovoru.

Bulhaři píšou písmem cyrilicí, kterou sestavil svatý Kliment, žák Cyrila a Metoděje. Cyrilice je totožná s ruskou azbukou. Bulhaři narozdíl od Rusů nemají tvrdé E Э, nepoužívají ruské jery ы a velmi zřídka používají měkký jer (měkký znak) ь.

Naopak bulharština má velmi v oblibě tvrdý jer (tvrdý znak) ъ, který používá jako regulérní samohlásku (zní stejně jako němé e v angličtině). Proslovanština, ze které se vyvinula i čeština nebo slovenština, tyto samohlásky -- jery -- používala ještě mnohem častěji než dnešní Bulharština. V češtině jery vymizely, nebo se postupně změnily v jiné samohlásky (v moderní češtině pouze v "e"). Tvrdý jer se do latinky přepisuje znakem ă, který možná znáte ze psané rumunštiny.

Bulharšitna skoro nemá pády. Pouze se trochu liší první pád od ostatních (ale pouze ve členu a někdy se neliší vůbec) a existuje málo používaný pátý pád. Na neexistenci pádů je dobré myslet, protože budete-li se snažit s Bulhary mluvit všeslovansky, nesnažte se skloňovat, jinak budou rozumět hůř. Množné číslo se tvoří tak nějak uhádnutelně, většinou přidáváním koncovky -и (-i).

Zvláštností bulharštiny je určitý člen. Určitý člen asi znáte z angličtiny nebo němčiny, ovšem v Bulharštině nestojí před slovem, ale za slovem jako přípona. Většinou má ten člen (koncovka) tvar -та, -то nebo -тъ, v jiných pádech třeba pouze -а. Například улица = ulice, улицата = ta ulice; мъж = muž, мъжът = ten muž. Mluvnice členu je složitější. Bulharský určitý člen se vyskytuje u spousty slov, o kterých se předpokládá, že už o nich nějak byla řeč (podobně jako v angličtině). Odpovídá to našemu zájmenu "ten", které v češtině slyšíte třeba v obchodě, když paní ukazujíc na pult říká "dejte mi ten uherák" (ve smyslu ten, co tam vidíme). Bulharština je jediný slovanský jazyk, který si určitý člen podnes udržel. Neurčitý člen bulharština nemá, ale odpovídá mu zájmeno един, една, едно, což je česky "nějaký nějaká nějaké". (Známe z češtiny z vtipů: "šel jeden policajt a ..." ve smyslu "šel nějaký policajt".)

Asi nemá cenu na tomto místě popisovat celou gramatiku bulharštiny. Chcete-li, zajděte si pro nějakou konverzaci do knihovny, na webu toho moc není.

Bulharské písmo = cyrilice = azbuka

Starší ročníky to mají jednoduché, učily se ruštinu ve škole. Kdo je ale narozen po roce 1978, toho už azbuka nepotkala. V Bulharsku jsem si výrazně liboval, že jsem ročník 1974 (i když v jiných ohledech je tenhle věk dost otrava).

• Některá písmenka azbuky vypadají stejně jako latinka.
• Jiná písmenka jsou takové obrázky, které v latince vůbec nejsou.
• Nejzajímavější třída písmenek vypadá stejně jako latinka, ale čte se jinak.

Písmenko v azbuce	Hodnota v latince	Poznámka
А, а	A	stejné jako v latince
Б, б	B	zpočátku se Б plete s tvrdým znakem Ъ, ale nožičku má na druhou stranu
В, в	V	čte se stejně jako řecká beta β v novořečtině
Г, г	G	podobná řecké gamě γ
Д, д	D	psací forma malého d vypadá jako malé psací g v latince.
Е, е	E	v bulharštině se na rozdíl od ruštiny čte vždy tvrdě
Ж, ж	Ž	toto písmenko si zapamatujte, často označuje dámské toalety
З, з	Z
И, и	I	toto I je v bulharštině tvrdé, čte se vždy tvrdě (narozdíl od ruštiny). И vypadá trochu jako latinské písmeno N, ale prostřední nožička jde na druhou stranu. Malé psací и je k nerozeznání od malého psacího u v latince.
Й, й	J	naše J, často se do latinky (angličtiny) přepisuje jako Y
К, к	K	stejné jako v latince
Л, л	L	podobné řecké lambdě Λ λ
М, м	M	stejné jako v latince
Н, н	N
О, о	O	stejné jako v latince
П, п	P	podobné řeckému písmenu pí π
Р, р	R	jako ró ρ v řecké abecedě
С, с	S
Т, т	T	stejné jako v latince
У, у	U	neplést s ypsilonem.
Ф, ф	F
Х, х	CH	ch jako chleba, prostě naše ch. Do latinky se přepisuje různě, často jako kh.
Ц, ц	C	naše c. Do angličtiny se často přepisuje jako ts.
Ч, ч	Č	jako naše č, do angličtiny se často přepisuje jako ch (Balčik = Balchik)
Ш, ш	Š	do latinky se přepisuje jako sh.
Щ, щ	Št, Šč	v bulharštině se čte jako dvojhláska št. To je rozdíl od Ruštiny, ve které se щ vyslovuje šč.
Ъ, ъ	tvrdý znak	V bulharštině velmi běžná samohláska (výslovnost jako anglické němé e). Do latinky se přepisuje jako ă.
Ь, ь	měkký znak	V bulharštině se vyskytuje málo, od tvrdého znaku se liší tím, že by nahoře neměl mít žádnou vlaječku nebo jen velmi malou
Ю, ю	Ju	v bulharštině se čte vždy jako ju, předchozí souhláska se nezměkčuje (jak jsme zvyklí z ruštiny)
Я, я	Ja	vždy jako ja, také nezměkčuje
Ы, ы	tvrdé Y	V bulharštině se vůbec nevyskytuje
Э, э	tvrdé E	V bulharštině se vůbec nevyskytuje

Když si všimnete, hodně se něco z toho podobá řecké abecedě.

Bulharština nemá naše hlásky H a Ř, také v ní není nic, co by znělo jako řecká Θ nebo anglické th. R vyslovují Bulhaři normálně jako my.

Častou chybou hlavně Slováků a Rusů (a Češi to od nich převzali) při čtení bulharských slov je změkčování souhlásek ve slabikách s měkkou samohláskou. Všechno se čte tvrdě, případně s přidaným j. Hlásky Ď Ť a Ň se v bulharštině myslím nevyskytují.

Slabika v azbuce	čte se	chybné čtení	přepis do latinky
ДЕ	de	nikoli dě	de
НЕ	ne	nikoli ňe	ne
ТЕ	te	nikoli tě	te
ТИ	ty	nikoli ťi	ti
ДЮ	dju	nikoli ďu	dju
НЯ	nja	nikoli ňa	nja

Takže například obec Kranevo (azbukou Кранево) se čte tvrdě Kranevo, nikoli měkce Kraněvo. Podobně Djuni (azbukou Дюни) se čte Djuny, nikoli Ďuňi.

Bulharská gesta

Bulhaři kroutí hlavou jinak než zbytel Evropy. Naše kývání hlavou ve smyslu ANO znamená v Bulharsku NE. Naopak ANO znamená NE. Je dobré zeptat se, co kroucení hlavou znamená. Může pomoci, že slovo NE se v bulharštině řekne stejně jako v češtině.

Zpočátku jsem matoucím gestům propadal. Když jsem jezdil stopem po horách a na můj dotaz, zda řidič někam míří, řidič zavrtěl hlavou, jako že ne. Ale vzápětí mi ukazoval, abych si nastoupil. Celou cestu jsem se třásl, kam vlastně jedeme, dokud jsem se znovu nezeptal. Stávalo se mi to opakovaně. Chvíli to trvá, než si člověk zvykne.

V turistických oblastech a u moře na problémy z neverbální komunikace moc nenarazíte, protože Bulhaři si existenci směšných cizáckých gest uvědomují, a tak jsou opatrní a sami moc vrcení hlavou nepoužívají. Ve vnitrozemí je to horší. Jednou jsem se dohadoval s nějakým úředníkem a ukazoval jsem mu kýváním hlavy, že je všechno v pořádku. Hodně se mračil a ukázal mi, abych se mu rychle klidil z cesty. Koncem pobytu v Bulharsku jsem se vždycky snažil nedělat hlavou jakýkoli pohyb.

Komentáře k této stránce - bulharština a cyrilice na diskusním webu najih.cz

 

Bulharsko.evropou.cz